Přeskočit na obsah

Víkendovka 10+ na Kvildě

„Ty jsi moje milovaná dcera!“

            Po Sušici a Prachaticích jsme se tentokrát vydali na Kvildu. Kdo? Naše „nová“ skupina děvčat 10+, několik maminek a Tomáš Rádl.

            Po příjezdu jsme se vydali na sjezdovku, kde bylo ještě spousta sněhu na zimní radovánky…

Po večeři jsme se seznamovali, protože s námi byla tři nová děvčata. Poté nás Tomáš seznámil (skrze úryvek z evangelia o Ježíšovi a samařské ženě u Jákobovy studny) s tématem této víkendovky: VODA. Hned nato jsme si zatančili studnový tanec.

            V sobotu ráno jsme vybavili nejen naše žaludky, ale i duše, a to pomocí dvou karet: ODVAHY a DŮVĚRY. Pod vedením horského vůdce Radka jsme se vydali cestou necestou (více necestou) na vrchol hory Tetřev. Po cestě jsme se od něj dozvěděli spoustu zajímavostí o rostlinách i zvířatech Šumavy. Takže teď víme, že vlků (na Šumavě jich žije kolem 40 kusů) se bát nemusíme, protože poslední člověk, který byl sežrán vlkem, byla Červená karkulka. Po obědě na Tetřevu jsme se vydali Tetřeví stezkou k Vltavě. Tam jsme s rozžatými křestními svícemi (které jsme si za tímto účelem přivezli z ČB a celý den nesli v batůžkách) obnovili své křestní sliby. Připomněli jsme si chvíli, kdy Ježíš přišel k Jordánu nechat se pokřtít od Jana Křtitele. Tak jsme si postupně každá vylovila z Vltavy oblázek a vodou si udělala křížek na čelo. Jako oblázek omývá voda v řece a dělá ho krásným, tak i křestní voda nás omývá od hříchů a dělá z nás krásné děti Boží. Poslední oblázky lovil Tomáš. Na oblázky jsme si večer na faře napsali slovo nebo krátkou větu, takové poselství do dalších dnů. A vyrobili jsme si náramek s jedním korálkem, jako kapkou vody. Následovaly ještě pokusy s vodou a naslouchání a poznávání různých zvuků vody.

V neděli byla hlavním bodem programu mše svatá, do které se aktivně zapojili úplně všichni: zpěvem, tancem, máváním ratolestmi, voláním Hosana Bohu na nebi, obrázkovými kartami doprovázející evangelium, vlastními přímluvami… naše popsané oblázky zdobily obětní stůl.

A protože nadpřirozenost předpokládá přirozenost, velkého ocenění se dostalo našim kuchařkám za opravdu vynikající jídla.

Také jsme celý víkend hráli spousty her, na faře i venku. Už teď se skoro všichni těšíme na podzimní víkendovku.

Autor: Marie Pokorná