Přeskočit na obsah

Svátosti

Svátost je viditelné znamení, skrze které k člověku přichází neviditelný Bůh.

Křest

Křest představuje začátek křesťanského života, kdy se poprvé setkáváme s Kristem tváří v tvář, chvílí, během které se nám předává semeno víry, o které máme pečovat, aby z něho vyrostl strom přinášející dobré ovoce. Křest je branou do církve a počátkem trvalého společenství s Bohem. Při křtu jsou nám odpuštěny hříchy, jsme vytrženi z moci smrti a pozváni k životu v radosti Křest je nutným předpokladem pro přijetí dalších svátostí.

Křest dětí

Vznik nového života je zázrak a u jeho počátku je vždy Bůh. Rodičovství je spoluúčastí člověka na tvůrčí moci Boží. Křest je pak znamením, že na začátku života, i života vašeho dítěte, stojí Bůh. Předpokladem pro křest je víra v osobního Boha, původce a stvořitele všeho, který vstoupil do lidských dějin poznamenaných zlem skrze svého Syna Ježíše Krista. Proto mohou být děti pokřtěny, pokud budou v křesťanské víře také dále vychovávány. Alespoň jeden z rodičů má být schopen předat víru dítěti slovem a hlavně příkladem věrného plnění náboženských povinností.

Na křest dítěte je potřeba se připravit. Příprava, která trvá minimálně 1 měsíc, je časem společného hledání smyslu křtu, darem víry, posláním rodičů a kmotrů, důležitostí tohoto rozhodnutí.

Křest dospělých

Křest v dospělosti vyžaduje delší přípravu, té se říká katechumenát, zpravidla trvá 2 roky. Při křtu dospělých se slaví všechny tři svátosti najednou – křest, biřmování a eucharistie. Křty dospělých se konají tradičně o Velikonocích na Bílou sobotu při Vigilii vzkříšení.

Biřmování

Biřmování je svátostí křesťanské dospělosti. Ve svátosti biřmování jsou pokřtění pevněji spojeni s církví a obdarováni silou Ducha svatého, aby byli schopni vydávat svědectví o své víře. Skrze svátost biřmování jsou uschopněni víru šířit a bránit. Stávají se tak zodpovědnými členy katolické církve

Příprava na biřmování probíhá kurzech pro mládež od 15 let a pro dospělé. Příprava na přijetí svátosti biřmování probíhá ve spolupráci s farnosti sv. Bartoloměje.

Eucharistie (Svaté přijímání)

Příprava dětí na sv. přijímání se děje v rámci výuky náboženství převážně pro děti kolem 9. roku věku (3. třída). Příprava probíhá celoročně ve skupině dětí a končí slavností 1. svatého přijímání závěr května a počátek června).

Současně se setkáváním se dětí, probíhá 1x za dva měsíce setkání jejich rodičů.

Svátost nemocných

Je darem pro nemocné a trpící pokřtěné věřící, zvlášť pro ty, kdo se ocitají v nebezpečí smrti. Je to prosba o sílu, aby nemocný dokázal své utrpení trpělivě snášet a obětovat za druhé. Aby věděl, že ani v tomto stadiu života není sám.

Svátost je možné udělit osobně kdykoliv na požádání (doma nebo v nemocnici), anebo při společném udílení v rámci mše svaté kolem Dne nemocných (11. února). Na přijetí této svátosti se připravujeme očistou srdce ve svátosti smíření a osobní modlitbou. Svátost pomazání nemocných může přijmout ten, kdo je pokročilého věku 60 a více let nebo kdo je vážně nemocný.

Svátost manželství

Svatba v kostele se neuzavírá proto, že je to tam hezčí, slavnostnější, že ji tam měli rodiče či prarodiče, ale proto, že je to svátost, jeden ze sedmi darů Ježíše Krista církvi. Svátostí manželství je člověk vybavován k manželské a rodičovské lásce láskou Kristovou, která jde až k oběti vlastního života pro druhé. Svátostné manželství začíná slavnostním slibem vzájemného odevzdávání se a přijetí, uskutečňuje se věrným naplňováním tohoto slibu v každodenním životě v síle Kristovy lásky. Svátostné manželství tedy předpokládá, že alespoň jeden ze snoubenců je pokřtěn a má víru v osobního Boha, který vstoupil do lidských dějin v Ježíši Kristu, který tajemně dále působí v církvi.

Celá příprava na přijetí svátosti manželství, protože jde o zásadní životní rozhodnutí, trvá půl roku i déle.

Příprava snoubenců začíná po domluvě s moderátorem farnosti.

Příprava je povinná pro oba snoubence. 

K uzavření církevního manželství je zapotřebí, aby alespoň jeden ze snoubenců byl pokřtěný katolík, aby žádný ze snoubenců nebyl rozvedený po předchozím platném manželství (dva nekatolíci nebo nepokřtění uzavírají církevně nerozlučitelné manželství i občanským obřadem), aby v případě různosti víry oba snoubenci učinili písemné prohlášení o katolickém křtu a výchově dětí a vzájemné toleranci ve víře. 

K sepsání protokolu je zapotřebí rovněž potvrzení o křtu (nesmí být starší než zhruba tři měsíce).

Svátost smíření

Křest je zásadním rozhodnutím na cestě života s Bohem. Přestože jsme se ve křtu zřekli zla, vyznali svou víru a byl nám odpuštěn prvotní hřích, nedokážeme v tomto stavu žít trvale. Proto potřebujeme stálé očišťování svého srdce od zla hříchu. Není jednoduché se vyznávat ze svých hříchů, ale ve svátosti smíření kromě odpuštění dostáváme též sílu ke křesťanskému způsobu života.

První svátost smíření (lidově zpověď) slavíme před prvním svatým přijímáním. Abychom vytrvali na cestě, je potřeba aby se stala součástí křesťanského života. Proto se doporučuje pravidelnost (1-2 měsíce) a též stálý zpovědník (je to jako s lékařem).

Kněz je k dispozici ke slavení svátosti smíření vždy půl hodiny před mší svatou, ale stejně tak je možné si domluvit osobní setkání i telefonicky.

Duchovní rozhovor

Je potřeba řešit ve svátosti smíření. Proto se nabízí i forma duchovního rozhovoru, při kterém hledáme odpovědi na důležité skutečnosti svého života. Takový rozhovor vyžaduje čas, proto je potřeba se na něm domluvit (i telefonicky) s knězem, kterého si vyberete.

Pohřeb

Pohřeb už sice nespadá mezi svátosti, ale protože si uvědomujeme, že „ať žijeme nebo umíráme, patříme Pánu“, můžeme i tyto bolestné chvíle prožívat ve společenství církve. Věříme ve společenství i s těmi, kteří již mezi námi viditelně nejsou. Setkáváme se se smrtí, ale též věříme ve vzkříšení a život věčný. Církev se modlí za zemřelé i za ty, kdo prožívají bolest nad ztrátou svých blízkých.

Proto je možné uskutečnit rozloučení se zemřelým členem vaší rodiny v našem kostele buď při mši svaté, nebo v rámci pohřebního obřadu spojeným s obřadem uložení do hrobu.

Pokud chcete rozloučení v kostele, je potřeba se nejdříve domluvit s knězem.